Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část 1.

25. 8. 2009
Potichu se vykradl z ložnice, přešel přes celou společenskou místnost a konečně se dostal na chodbu. Jen zalitoval, že s sebou nemá neviditelný plášť, který jemu a jeho přátelům nejednou zachránil krk. Potuloval se mlčky po hradě dokud nenarazil na místo, po kterém již od začátku svého protizákonného nočního dobrodružství toužil. Obraz se rozplynul a on se dostal do chladné místnosti s příliš nízkou klenbou. „Přejete si pane?“ otázal se ho malý uzlíček prádla s obrovskýma očima. „Máte ještě ty výborné vanilkové rolky, co byly u večeře?“ zeptal se mladík dychtivě. „Samozřejmě, kolik jich chcete?“ „Vezmu si jich pět.“ Řekl a na skřítkův udivený výraz dodal : „I pro kamarády samozřejmě.“
Konečně stál na chodbě i s malým šátkem, obsahujícím jeho kýženou svačinu. S chutí se zakousl do již druhé rolky. Na bradu mu přitom vystříklo trochu vanilkového krému, ale on si toho nevšímal a dál do sebe cpal jednu za druhou. Při cestě zpět na kolej se zakousl do poslední, když v tom uslyšel kroky. Rychle vpadl do prvních dveří, které uviděl. Byla to umývárna. Štěstěna mu byla nakloněna, protože byla chlapecká. Na druhou stranu, jak později shledal, nebyla mu nakloněna tolik, jelikož tu už někdo byl. Druhý chlapec se otočil a voda z čerstvě umytých rukou mu kapala na hábit. „Weasley? Co tady do prdele děláš?!“ obořil se na rudovlasého Rona, kterému mezitím překvapením vypadla rolka z ruky. „Co bych tady dělal! Jdu si umýt ruce, Malfoyi!“ „Po půlnoční svačince?“ „Co je ti do toho.“ „Co by. Chceš být sladký, Weasley? Že se tím sladkým tak cpeš.“ „Uhni! Ty citróne!“ „Citróne? To bylo chabé i na takový ptačí mozek jako jsi ty.“ „Malfoyi varuju tě, uhni mi z cesty nebo ti ten tvůj zmijozelskej xicht upravím!“ „Vážně? No to bych chtěl vidět, Lonánku.“ Pitvořil se Draco ale neuhnul. Ron soptil. Bodl Malfoy prstem do hrudi, ten se přesto nepohnul a stál přímo proti němu. Dokonce se o kus přiblížil tak že mezi jejich těly byl jen nepatrná mezera. „Přestaň se na mě lepit, ty, ty, ty…“ „Ano?“ vydechl mu Draco přímo do obličeje. „Buzerante.“ Než stačil cokoliv dodat, Dracova ústa se přitiskla neúprosně na ta jeho a spojila je v nekonečném polibku. „Bylo tohle dost buzerantský, Lonánku?“ otázal se ironicky, když se od sebe odtrhli. „Ne.“ „Cože?“ vyprskl Draco. Ron neváhal. Přitáhl si Draca k sobě, jednou rukou ho objal v pase, druhou mu pevně stiskl zadek a počal ho vášnivě líbat. Malfoy se zpočátku bránil, ale nakonec se podvolil a nechal se unášet vírem pocitů, které Ronova přílišná blízkost přinášela. „Tohle bylo.“ Vydechl Ron, když Draca pustil. Ten na něj jen zíral a pak vyjekl. „Věděl jsem to! Weasley, věděl jsem to! Si teplej!“ Ron od něj ustoupil a v klidu si myl ruce. „Malfoyi, můžeš mi říct, kdo to neví? Na nic nového jsi nepřišel.“ Draco na něj chvíli jen vyjeveně koukal. „Jen se nedělej Weasley, chtěl bys mě co?“ Ron se zprudka otočil a zpříma se blonďákovi podíval do očí. „Co to meleš, Malfoyi?!“ „Chtěl bys mě vojet, že jo?“ vyjel na něj znova Draco a ani si nehlídal čistý slovník. „No to teda nechtěl!“ ubezpečil ho Ron. „Viděl jsem tě jak se na mě koukáš u jídla.“ „U jídla se koukám na jídlo, ty psychopate!“ „N-ne! A čumíš mi na zadek, chtěl bys ho co Lonánku, že jo?“ „Malfoyi, víš co je to schíza?“ „Jdi do prdele, Weasley, vím, že by sis dal říct.“ „Nedal a teď mě omluv.“ Ron směřoval ke dveřím, když v tom mu Draco zastoupil cestu. „Ještě jsem neskončil.“ „Ale já ano.“ Ucedil Ron a znovu se chopil kliky. Draco mu chytil ruku. „Nech mě bejt, slizoune. Co ode mě chceš?“ „Chci, abys mi ho vykouřil, Weasley.“ „ Ses posral ne?“ „Ne. Chci abys mě vykouřil.“ Opakoval klidně Draco a stále ho pěvně držel. „Co ti to dá, ty hroudo slizu?“ „Budu tě mít na kolenou. Moc si nestěžuj, něco tak pěkného tvoje huba ještě nezažila.“ „Di do prdele!“ zaječel Ron a vytrhl se z Dracova sevření. Ten ho ale obratem srazil na zem. Zatímco se rudovlasý chlapec sbíral ze země, blonďák si rozepnul poklopec a chytil ho za vlasy. „Dělej, Lonánku, to se ti bude líbit.“ A bez dalších slov mu vrazil do překvapením otevřených úst svoji chloubu. Ronovi vyhrkly slzy, protože mu Draco zarazil penis až do krku. „Musíš se trochu snažit Weasley.“ Poradil mu. Jak chceš, Malfoyi, jak chceš. Myslel si Ron. Uchopil kořen penisu do ruky a jazyk jemně obkroužil špičku žaludu. Blonďák překvapeně vykulil šedé oči. Dále ho umně zpracovával a užíval si zvyšujících se stenů, které vycházeli z úst druhého chlapce. Draco ztratil všechnu trpělivost a chňapl po rudých vlasech. Pěvně je tisknul v dlani, zatímco jejich majitel se nerušeně oddával orálnímu sexu. „ U Merlina, aach… Rone!“ s tímto výkřikem bouřlivě vyvrcholil do jeho úst. Draco pustil Ronovy vlasy a zadýchaný ustoupil k umyvadlu o které se okamžitě opřel. „Spokojený?“ doslova to vyplivl Weasley. „N-ne tak docela.“ „Už toho mám dost, Malfoyi. Nemysli si, že pro tebe udělám cokoliv!“ „Vždyť to nebylo tak špatný,co myslíš?“ „Nebylo by špatný, kdybys místo těch keců stáhl kalhoty, Malfoyi.“ „Říkal jsem to.“ „Nemel a ber to jako protislužbu.“ „Nebudu se ti tady nastavovat, Weasley, to rozhodně ne.“ „Dobře, když nechceš kompromis.“ „Tak co? Znásilníš mě, Lonánku?“ „Hezky se vyspi, slizoune.“ Prohlásil Ron a znovu se dostal ke dveřím. „Jaký to je, Weasley?“ „Co?“ otočil se Ron unaveně. Měl už té hádky plné zuby a navíc se to celé ubíralo naprosto nemyslitelným směrem. „Jaký to je, když tě někdo vojede? Ty to snad musíš vědět, ne?“ „Vyhul Draco!“ Blonďák ho však rychle stáhl zpět. „Draco?“ opakoval po něm. „Sorry, Malfoyi.“ „Já- ne.. to je dobrý.“ „Cože?“ nechtěl věřit vlastním uším Ron. „Já tě chci, Rone.“ „Dostal jsi Potloukem do hlavy? Zřejmě nevíš co mluvíš, Malfoyi.“ „Nech mě to udělat.“ „Chceš můj zadek, Draco, jo?“ řekl posměšně Ron. „No docela jo.“ „Ty nejsi gay, vůbec to na mě nehraj!“ zamračil se. Draco se však nenechal jen tak odbýt a polibkem umlčel jeho ústa. Když Ron přestal vzdorovat, počal mu pomalu rozepínat pyžamo. „Mm, neblbni!“ „No tak, nech to na mě.“ „Když už to má být, tak rychle.“ Obrátil Ron a strhl z Draca kalhoty. Ten mu to oplatil tím, že ho připravil o ty jeho. Weasley strhl Malfoy na sebe a znovu ho políbil. Jejich erekce se o sebe třely dokud se od sebe zadýchaně neodtrhli. Draco ho přetočil na břicho a chystal se o něj vniknout. „Chceš mě zmrzačit?“ vyjekl Ron. „Ajo, zapomněl jsem.“ Pomocí hůlky zavlhčil chlapcovy zadní partie a svůj penis. „Debile.“ Ulevil si Ron. Na to mu Draco odpověděl jedním hrubým přírazem. Oba překvapeně vydechli. „Takhle se ti to líbí, Lonánku?“ zašišlal posměšně Malfoy a přirážel tak rychle a silně jak nejlépe to dovedl. „Docela.“ Vydechl tázaný mezi steny. „Docela, jo? Tak počkej.“ Druhou rukou nahmatal jeho erekci a začal ji zpracovávat do rytmu svých přírazů. „T-t-to už je le-lepší.“ Zasténal Ron a dychtivě vyhazoval boky vstříc. O pár přírazů později oba vyvrcholili s hlasitým výkřikem slasti. Draco se znaveně zhroutil na Rona. Oba byli potřísnění spermatem aniž věděli čí to vlastně je. „Jo, mimochodem, máš na bradě krém.“ Zasmál se Draco s jistými obtížemi.
Seděl zamyšleně u jezera a čekal na Harryho a Hermionu až se vrátí z knihovny. Upřímně, tam by ho nikdo nedostal. Nejen protože neměl paní Pinceovou zrovna moc v lásce, ale také protože neměl rád knihy. Na ty byla expert Hermiona, on je ke štěstí nepotřeboval. Povzdychl si. Ani nevěděl, jak se včera dostal do postele, ale jedno věděl jistě. To včerejší dobrodružství pro něho nic neznamenalo. Ne, že by se po včerejšku do Malfoye zamiloval, to nikdy. Pořád ho nenáviděl, ale něco se přeci jen změnilo. K jeho tělu již necítil takový odpor. „Nazdar krasavice.“ Zvolání za jeho zády ho vytrhlo ze zamyšlení. „Co chceš tentokrát, slize?“ otočil se Ron a snažil se na sobě nedat znát, že právě o tomto chlapci nyní přemýšlel. „Trochu nadšení bych prosil. Zvláště po tom včerejšku.“ Zašklebil se Draco. „Dej mi svátek, Malfoyi. Včerejšek nic neznamenal.“ Vstal a dodal : „Doufám, že o tom nikomu neřekneš.“ A odkráčel. Draco se za ním otočil. Ne, neřeknu Weasley. A ty taky ne. Příští je totiž na seznamu tvůj kamarádíček Potter. Pomyslel si a pokřiveně se usmál. Odpoledne se vydařilo, počasí bylo úchvatné. Draco se tedy vydal vstříc novým dobrodružstvím, která jak věděl, nebyla daleko.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář